Čedičová cesta v Českém Švýcarsku - Panská skála, Česká skála, Hadí skála, Sustrych
České Švýcarsko je z největší části tvořeno pískovci, dnes se ale vydáme za čedičem. Je to hornina, stejně jako znělec, která se ve třetihorách pískovcovým podložím prodírala z vnitra země a vytvořila nejednu horu, ale také je základem většiny pískovcových částí, protože je zpevňuje zevnitř. Naše cesta začne a skončí v Kamenickém Šenově.
Kamenický Šenov:
Kamenický Šenov má jméno podle toho, že patřil k panství Kamenice (Česká) a asi podle toho, že tu bylo vždy krásně (schöne). Město patří mezi nejvýznamnější sklářská centra ve světovém měřítku, ale největší věhlas získalo s výrobou lustrů, tedy svítidel. Město leží na silnici 1. třídy č. 13 mezi Novým Borem a Českou Kamenicí, resp. mezi Libercem a Děčínem. Před 40 lety sem ještě jezdil vláček z České Lípy do České Kamenice. Dnes je v části od České Lípy cyklostezka, a my jí kousek projdeme, a od České Kamenice víkendový vláček. Kamenický Šenov má jeden významný primát, je zde nejstarší sklářská škola na světě. I k ní se pak podíváme.
Start - Panská skála:
Naši trasu začneme na náměstí, které bylo před několika lety pěkně upraveno. Rozcestí je vedle autobusové zastávky, my se dáme po zelené, ostatně žádná jiná tudy nevede, ale rozhodující je, že se dáme směrem na Panskou skálu. Projdeme přes městský parčík a stoupáme ulicí 9. května do horní části města. Všimneme si velkého dřevěného domu po levé ruce, ten patřil známé rodině Polmů, se kterou se ještě setkáme. Značka nás dovede k Panské skály či k Varhanám, jak se skále říká. Ovšem tento útvar není jen dílem přírody, původně to bylo oblé návrší, ale po objevu čedičových sloupků došlo k jejich odtěžení a ke vzniku tohoto zajímavého útvaru. Krátký záběr skálu také proslavil v pohádce Pyšná princezna. Obrázek Panské skály se snad najde v každé učebnici geologie na celém světě.
Česká skála:
Z Panské skály pokračujeme do osady Prácheň po modré a žluté. S oběma značkami dojdeme na okraj lesa, odkud po odbočce vystoupáme na Českou skálu. I zde můžeme vidět pěkné čedičové útvary, ale nejkrásnější je zde výhled na Novoborskou kotlinu, Lužické hory a Ralskou pahorkatinu. Výhled sice trochu zarůstá stromy, ale stále patří mezi nejhezčí v této oblasti.
Hadí skála:
Vrátíme se na odbočku a pokračujeme po žluté hezkou lesní silničkou. Vpravo míjíme Vlčí Horu či Kameník, kde je na úbočí pěkné kamenné moře. Značka nás dovede na silnici ze Slunečné do Kamenického Šenova. Tou se také dáme, ale zakrátko se žlutou odbočíme vpravo k Hadí skále. Ta není nijak výrazná, výrazná je nad ní skalní hrana, bohužel bez výhledů.
Sustrych:
Asi 300 metrů pod Hadí skálou zahneme na neznačenou lesní cestu vpravo a dojdeme do osady Nový Oldřichov. Mezi prvním dome vpravo a prvním domem vlevo zahneme vpravo a po kraji pole a pak po místní komunikaci dojdeme na hlavní silnici na Kamenický Šenov. Přejdeme ji a stále pokračujeme na sever k výšině Rozsocha, které tu ale všichni říkají Sustrych. I to je čedičová skála, částečně odtěžená. Z vrcholu je pěkný výhled, ale jen z západu.
Hasičské muzeum:
Vrátíme se na silnici a dáme se k západu, tedy směrem dolu. Dojdeme na začátek žluté značky, která míří k nedalekému hasičskému muzeu. To je otevřené v sezoně jen v sobotu odpoledne ale jde se domluvit na telefonu 487 767 304, jsou zde velmi ochotní.
Cíl, Kamenický Šenov:
Pokud do muzeum nenavštívíme, nemusíme dojít od Sustrychu až sem, ale kousek pod autobusovou zastávkou U hřbitova zahneme vpravo a po tělese staré železnice asi po 500 metrech narazíme na žlutou značku. Ta nás dovede do dolního Kamenického Šenova. Přejdeme přes hlavní silnici a na další křižovatce u chráněné lípy a kapličky zahneme vpravo. Za můstkem přes Šenovský potok po levé straně stojí pěkná dřevěná budova, za 1. republiky jako hotel U Ryšánků centrum českého menšinového dění. Ulicí Odboje vystoupáme ke kostelu a za ním na horním konci hřbitova můžeme viděl Polmovu hrobku, jak jsme slíbili na začátku.
Od kostela přejdeme hlavní silnici, vlevo je budova muzea, rovně jde zelená po ulici Osvobození, ale my odbočíme vpravo Havlíčkovou a dojdeme k objektům sklářské školy, mimo jiné zde studoval i autor tohoto článku. Od školy se dáme prudce vlevo a Horskou ulicí vystoupáme na náměstí, do našeho cíle.
Trasa měří 14 km, nejnižším místem je Šenovský potok (450) na konci trasy, nejvyšším Česká skála (629), ale celkově nastoupáme jen něco přes 400 metrů. Trasa je vhodná i pro horská kola, jen je třeba dávat pozor při klesání od Hadí skály.
.jpg)
