Okruh kolem Bystřice nad Pernštejnem - Pěkný výlet na Vysočině
Okolí Bystřice nad Pernštejnem je velice atraktivní, hlavně turisty ale láká Pernštejn, jeden z nejkrásnějších hradů v Evropě. Pěšky asi 12 km to ale z Bystřice není příjemná cesta, protože celou dobu se jde jen po asfaltové silnici přes Věchnov a Nedvědici. Tím samozřejmě nechceme odradit od návštěvy hradu Pernštejna, naopak, ale nabídneme jinou trasu v okolí města, i když hrad Aueršperk má k Pernštejnu daleko.
Bystřice nemá ve svém okolí žádný vyznačený okruh, jak to už u většiny našich měst bývá. Ale třeba pro motoristy jsou okruhy nezbytné, musejí se totiž k zaparkovanému autu vrátit. Proto je nutné část okruhu, který tu nabízíme, jít po neznačených trasách, ale v našem případě půjde o orientačně nenáročné úseky.
Historie:
Bystřice nad Perštejnem existovala již ve 13. století, roku 1348 již měla charakter městečka. Během 1. poloviny 15 století se Bystřice stala součástí perštejnského panství a začala se slibně rozvíjet. Městský statut Bystřice dostala roku 1580 za to, že měšťané půjčili Vratislavovi z Perštejna určitý obnos peněz. Jenže pak se slibná situace začala obracet, roku 1585 a 1666 město vyhořelo, 30leté válka město zcela zruinovala a noví majitelé neměli pro rozvoj Bystřice pochopení. Rozvoj soukenictví zastavil další požár roku 1841 a město se opět dostalo do úpadku. Trvalo to víc jak 100 let, kdy se díky průmyslu, hlavně uranovému, město začalo významně rozrůstat.
Památky:
Nejvýznamnější památkou města je farní kostel sv. Vavřince, původně raně gotický kostel ze 13. století, přestavěný barokně v letech 1751 až 1754, dnešní podobu kostel dostal po požáru v roce 1873. Další kostel sv. Trojice stojí hřbitově od roku 1615 a má pozdně gotický charakter. Na Černém vršku byla roku 1749 postavena barokní kaple sv. Anny. Modlitebna Českých bratří je ze 40. let 16. století. První zmínka o radnici je z roku 1493, v dnešní porobě je z roku 1808. K dalším památkám patří budova muzea a několik domů na náměstí.
Aueršperk:
Naši trasu začneme na náměstí, kde si u rozcestníku značených vybereme modrou značku, která nás dovede do nádherného údolí říčky Bystřice a asi po 5 km na hrad Aueršperk. Hrad založili Pernštejnové ve 2. pol. 13. století, ale zanikl ještě do husitských válek, dochoval se tu hlavně zbytek kulaté věže a základy dalších budov, valy a příkopy.
Karasín:
Pokračujeme dál po modré asi 500 metrů, kdy sejdeme k Bystřici a nad ní na hřbetu neodbočíme po značené vpravo, ale pokračujeme stále po strání údolí a když opět sejdeme k řece, jsme u rekreačního střediska Jitřenka. Přejdeme opět řeku a od serpentiny silnice se dáme lesní cestou po levém břehu Končinského potoka. Potok musíme mít stále po levé ruce, kdybychom šli po druhé straně, dostali bychom se do Ždánice, což by mohla být pro nás významná zkratka.
Lesní cesta se neustále točí v vpravo, až vyjdeme na lesní silničku. Po ní se dáme kousek vpravo, ale sejdeme z ní na lesní cestu vlevo, kterou vystoupáme lesem na louku. Cestou uprostřed louky vystoupáme na její horní okraj, kde narazíme na další lesní silničku a zelenou značku. Po ní se dáme vlevo a dojdeme do Karasína a nad ním na nádhernou rozhlednu u roku 2002.
Ždánice:
Od rozhledny sejdeme vsí, zkratkou je komunikace vpravo, a dojdeme opět ke značkám. Pak ale neodbočíme vpravo na Vitochov, ale pokračujeme rovně po silnici směrem na Bystřici, až dojdeme do Ždánice.
Do Ždánic bychom také došli, pokud bychom si chtěli zkrátit trasu o 3 km, jak jsme se již zmiňovali. Od Jitřenky se v tomto případě dáme přes Bystřici a silnici a pak podél Končinského potoka po jeho pravém břehu, budeme ho mít tedy po pravé ruce. Po 1,5 km se na soutoku s potůčkem zleva cesta zlomí vlevo a začne stoupat lesem ke sloupům vysokého vedení. Projdeme pod nimi a loukami dojdeme cestou podle zarostlé meze do horní části Ždánic u obecného úřadu.
Cíl v Bystřici:
Projdeme Ždánicemi a pod jejím dolním koncem přijdeme na odbočení vlevo a a začátek naučné stezky Rácová. Odbočíme tedy po ní a pozvolna klesáme do Bystřice podél několika rybníčků, podejdeme několikrát vysoké vedení a za chvilku jsme na bystřickém Masarykově náměstí.
Trasa měří 15,5 km, ovšem jde ji o 3 km zkrátit, když vynecháme rozhlednu Karasín. Převýšení trasy je celkem 600 metrů, ovšem fakticky je to od nejnižšího místa v údolí Bystřice na Karasín (699 m) výškově jen 260 metrů.
