Po stopách Tadeáše Haenky - Chřibská
Tadeáš Haenke (1761-1817), rodák z Chřibské dnes již patří mezi neznámé vědce a cestovatele, ovšem v Chřibské na něj nezapomněli. Má tady pěkné muzeum, které jistě stojí za návštěvu. O tom, jestli zde chodil na vycházky, nevíme, ale přesto se vydáme do okolí města Chřibská, kde mohl chodit i malý Tadeáš.
Do Chřibské (Odkaz) se dostaneme samozřejmě autem, autobusem je sem spojení od Děčína, vlak jezdí po trati Bakov – Rumburk. Sejdeme se na náměstí, nad ním stojí zajímavý kostel, překvapí nás i radnice s velkými gotickými okny atd.
První kilometry půjdeme bohužel po asfaltu, ale jde o nepříliš frekventovanou spojku na Rynartice a Jetřichovice. Zpočátku jdeme i po žluté značce, ale ta brzy odbočí vpravo na Spravedlnost a do Doubice. Po cestě si můžeme prohlédnout množství lidových dřevěných staveb, stále jdeme podle Chřibské Kamenice. Po dvou kilometrech uvidíme po levé ruce odbočku k jízdárně, pokud máme rádi koně, a pak na stejné straně památkový starý mlýn na koření (č. p. 35). Pak již dorazíme na odbočku silničky na Doubici. Proti nám stojí přímo nad silnicí skála, která je přístupná po schodech. Jestli vám to tady připomíná jako někde na starém hradu, nemýlíte se. Skutečně tu středověký hrádek stával, ovšem ty zdi kolem nás jsou mnohem mladšího data.
Vrátíme se na silnici a pokračujeme směrem na Rynartice, vyjdeme za poslední domky Dolní Chřibské a v lese přijdeme do serpentin. V nejprudší zatáčce podle šipek odbočíme vlevo a sejdeme do údolí k Chřibské Kamenici. Zde narazíme na zvláštní most z roku 1886, který mostem není, ale viaduktem. Skutečně zde vedl vodní náhon k pohonu tkalcovny pod námi. Je tu i tunel, zkrátka nejen stará technika, ale i romantika.
Odtud můžeme jít podél náhonu po toku říčky, až dojdeme ke zbytkům továrny. Pod námi spatříme dvojdům, kde je dnes Domov Potoky pro seniory (Odkaz).
Za Potokami odbočíme silničkou vlevo směrem na Českou Kamenici, resp. Studený. Vystoupáme ve skále vytesanou cestou lesem a pak ještě kus lukami do nejvyššího místa na hřbetu s vrcholem po levici (vrch Bukovina 557 m.n.m.). Zde odbočíme na luční cestu vlevo.
Jdeme do mírného návrší, strom po pravici pod sebou skrývá kamenný křížek. Pak se najednou cesta lomí vlevo, nesmíme tedy projít pod vysokým vedením. Kdybychom ale šli rovně, dojdeme na výše zmíněnou horu Bukovina, ale my odbočíme vlevo a stočíme se vpravo k lesu, kde mineme další křížek. Nyní vstoupíme do království lesů, cesta se klikatí, přechází přes dvě údolíčka s několika potůčky, stále míříme z východu. Neměli bychom z cesty odbočit (vlevo), ale kdyby se stalo, dojdeme zpátky do Chřibské.
Konečně vyjdeme po 3 kilometrech z lesa a měli bychom narazit na modrou značku. Po ní dojdeme na silnici od České Kamenice, po které se ale dáme bez značky vpravo. Projdeme mezi rekreačními středisky Permonem a Bajtlichem a hned za nimi odbočuje lesní cesta vlevo. Jsou zde ukazatele na Lesní divadlo. K tomu skutečně dojdeme a prohlédneme si ho, bylo uděláno v roce 1931 ve starém lomu (Odkaz).
Od divadla vede zelená značená cestou kolem skal stále hloub do lesa, kde přijdeme na rozcestí zelené, na začátek odbočky. Tady se dáme vlevo a scházíme lesem na luka spadající k Chřibské. Jdeme stále po značkách, promotáme se domky a dojdeme zpět na náměstí. Nyní si můžeme říct, že jsme poznali mnohé z krás okolí Chřibské, ale určitě ne vše. Zbytek si necháme někdy na příště.
Trasa je dlouhá 13 km, nemá žádné velké převýšení, jen od Potoků po silnici 70 metrů, dalších 70 na lesní silničce a 50 metrů k Lesnímu divadlu. Vše je to ale po pěkných cestách, které můžeme klidně absolvovat na kolech, třeba i s dětmi.
.jpg)
