Za středověkými tvrzemi a zaniklými osadami - Klení

 Dnes se vydáme v podhůří Šumavy za historií, navštívíme dvě poměrně zachovalé středověké tvrze a uvidíme, jaké pěkné památky se nám tady v jinak málo turisticky známé oblasti, i když v širším okolí najdeme třeba Český Krumlov. Ostatně, z něho se vydáme vlakem do stanice Hořice na Šumavě (Odkaz). Vrch nad námi se jmenuje Šibeniční, tak se raději vydáme nad druhou stranu, tedy východně a můžeme jít oklikou po zelené značce nebo po silnici do Šebanova. Silničkou budeme dále pokračovat se zelenou, ale po 600 metrech, kdy se značka oddělí od silnice, budeme pokračovat bez značení po silničce. Klesneme k potoku Čertici a pozvolným stoupáním kolem Böhmova mlýna asi po kilometru, kde se cesta stáčí vlevo, stojíme v centru zaniklé osady Klení. 

 Nějaká hospodářská stavení zde najdeme, ale třeba osamocený strom jižně od cesty stojí v místech bývalého křížku. Pokusíme se najít nějaké zbytky stavení, a pak pokračujeme po silničce dál až na vrchol v sedle asi 770 metrů nad mořem. Zde po levici leží přírodní památka Slavkovský chlumek s nalezištěm bramboříku evropského a výskytem krystalického vápence. Můžeme se zastavit, ale jinak náš první cíl je již v nedalekém Slavkově. Nehledejme zde Mohylu míru, ta je u jiného Slavkova, tady je památka daleko starší, a to gotická tvrz z počátku 14. století. Vedlejší kostel má jako jeden z mála kostelů v Čechách dochován rok vzniku, 1311, ale později přešel různými přestavbami.

 Prohlédneme si památky i ves, křížky, starou lípu, a dáme se stejnou cestou zpět po modré turistické značce. Od místa, kde značka odbočí z cesty, kterou jsme přišli, po 700 metrech dojdeme k další zaniklé vsi Cipínu, v středověku s rytířským sídlem. I zde můžeme pohledat zbytky stavení, ale opět pokračujeme po silničce mezi poli. Asi po kilometru budeme mít po levé ruce lesík a za ním opět staneme v lukách. Sem je to od Slavkova 2,5 km, takže za 40 minut pozvolné chůze. Tady musíme odbočit vlevo po luční cestě, která nás dovede k lesíku se zříceninou tvrze Pasovary. Zdejší zemani byli příbuzní s pány z Cipína, ale jejich sídlo a okolní zpustly až po roce 1945, proto, i když je to zřícenina, je vše vcelku zachovalé. Pozor ale na propadlé sklepy.

 Vrátíme se na modrou značku, ale jen ji přejdeme a luční cestou dojdeme k samotě na kraji lesa. Od ní se dáme vlevo dolů pěšinkou a pak po cestě k Čertovu mlýnu. Pod ním narazíme na zelenou turistickou značku a podél ní vpravo s potokem Čertice dojdeme do Šebanova a do Hořic.

 Trasa měří 16 km, ale jde většinou lesními, lučními a málo frekventovanými asfaltovými cestami. Lze ji zvládnout i na kolech. Převýšení je dohromady jen asi 200 metrů.

Petr Randus