Průvodce po českých horách
Adršpašsko-teplické skály a Broumovsko

Adršpašsko-Teplické skály se nacházejí v severovýchodních Čechách, v chráněné krajinné oblasti Broumovsko. Oblast má rozlohu přibližně 25 Km2 ve výšce cca 500 m nad mořem. Skály vznikly geologickou činností a tvořily tak postupně jednolitý pískovcový blok, který se díky povětrnostním podmínkám rozrušil na četné věže, sloupy, komíny, kaňony a
rozmanité skalní útvary, které dosahují výšek až 100 m. Naleznete zde i obrovskou síť značených turistických stezek. Vstupy do skal jsou například města Horní a Dolní
Adršpach, Teplice nad Metují, a jiná.
Broumovsko je kotlina obklopená lesnatými kopci, nachází se v severovýchodních Čechách. K návštěvě vás zve díky nedotčené přírodě v každém ročním období.
Nedaleko údolí řeky Stěnavy lze spatřit Broumovské stěny - Národní přírodní rezervaci. Broumovské stěny lákají nejen pěší turisty, ale i cyklisty. V oblasti je totiž označeno i několik cyklostezek. Centrem Broumovska je Broumov, město vyznačující se významnými architektonickými památkami. Na náměstí se tyčí Mariánský sloup od J. Brokoffa z období Baroka. Jedním z mnoha historických skvostů je i Benediktinský klášter, patřící mezi národní kulturní památky u nás.
Beskydy

Beskydy jsou součástí soustavy Karpat a patří mezi ty horské oblasti, které vynikají rozmanitostí přírody a jsou tak přitažlivé jak historickým, tak kulturním vývojem. Toto pohoří poskytuje kultivované krajiny i dřevené stavby důmyslné lidové architektury, tvořené člověkem od druhé poloviny 16. století. Pro zachování přírodních a kulturních hodnot, území Beskyd a valašských pasek, byly Beskydy v roce 1973 vyhlášeny za Chráněnou krajinnou oblast. CHKO zaujímá plochu 1 160 km2 a po Šumavě je druhou největší chráněnou krajinnou oblastí na našem území. Rozmáhá se na moravsko-slovenském pomezí Moravskoslezských Beskyd, Vsetínských vrchů a Javorníku, v jihovýchodní části Moravy na části okresu Vsetín, Frýdek – Místek a Nový Jičín. Nejvyšším vrcholem je Lysá hora vysoká 1 324 m. Nejníže položenými jsou údolí s výškovým pásmem do 400 m nad mořem. Celá plocha tvoří oblé, za sebou jdoucí hřebeny, které pozvolna přecházejí do podhůří. Území je z velké části zalesněno smrkovými porosty. V CHKO Beskydy pramení Bečva, Ostravice, i jejich přítoky – Morávka, Celadenka, Lubina. Ve Starých Hamrech se nachází vodní nádrž Šance, přehrada Morávka i vyhledávaná rekreační nádrž Bystřička. Postupné zpřístupnění Beskyd pro turisty a rekreanty způsobilo výstavbu mnoha rekreačních objektů, hotelů a chat. Nejvyšší počet zastávají chaty a chalupy, ale velký problém je jejich harmonie s krajinou.
Český ráj

Český ráj se rozprostírá necelých sto kilometrů severovýchodně od Prahy. Je ohraničen body jako jsou Mnichovo Hradiště, Sychrov, vrch Kopanina, Železný Brod, Semily,
Lomnice nad Popelkou, Jičín, Sobotka. V tomto malebném kraji ležícím na toku Jizery se potkávají přírodní krásy s bohatými historickými památkami – hrady, zámky či lidovou architekturu. A právě proto už v 19. století začali hosté lázní Sedmihorky toto místo nazývat Český ráj. V roce 1955 bylo toto překrásné území vyhlášeno jako první chráněné krajinné území. Je zde výskyt chráněných a ohrožených biologických druhů, systémy rybníků na vodních tocích a mokřadní ekosystémy. Reliéf dotvářejí i charakteristické výlevy vyvřelých hornin, jež tvoří dominanty jako Trosky, Kozákov, Mužský, Vyskeř, a další. Ve vyvřelých horninách Českého ráje jsou rozsáhlá naleziště drahých kamenů - achátů, ametystů, jaspisů, chalcedonů a jiných. Lidé žijící v tomto kraji byli vždy známi svojí řemeslnou dovedností. Železnobrodské sklářské výrobky, dřevěné hračky a formy řezbářů ze Semil, lomnické suchary. Turnovské granátové šperky a broušené drahokamy jsou známé po celém světě.
České Švýcarsko

České Švýcarsko se zrodilo v lednu 2000 a tudíž je posledním zvoleným Národním parkem u nás. Park se nachází v místech, kde řeka Labe vtéká do sousedního Německa.
Většina plochy Českého Švýcarska spadá pod Německo. Oblast je rozšířena o území okolo Chřibské, Krásné Lípy a Šluknovského výběžku. Nevyšší bod Českého Švýcarska je se svou výškou 726 m.n.m. Děčínský Sněžník.
Pro turisty jsou pozoruhodné pískovcové skály, které na několika částech vytvořila nemalá skalní města jakou jsou Tisá, Ostrov, Jetřichovice, a jiné. Protéká zde řeka Labe, která si v pískovcové tabuli podemelela hluboký kaňon
táhnoucí se od Děčína k hranici a postupující dál do Německa.
Jeseníky

Jeseníky se nacházejí v nejsevernějším cípu Moravy u státní hranice s Polskem. Jejich centrem je Hrubý Jeseník. Oblast dále tvoří masiv Kralického
Sněžníku, Rychlebské hory a Nízký Jeseník. Horské hradbě dominuje na východní straně Praděd - 1 492 m, a na západě Králický Sněžník - 1 424 m. Půdní
a klimatické podmínky ve velké nadmořské výšce Jeseníků nikdy nebyly vhodné pro rozvoj zemedělství, proto tato místa ani úbočí nikdy nebyla stále osídlena.
Poskytují ale vcelku dobré podmínky pro turistiku, cyklistiku a zimní sporty, které ocení i zahraniční turisté.
Jizerské hory

Jizerské hory jsou nejseverněji položeným pohořím v České republice. Část hor se nachází také v Polsku. Toto pohoří bylo pojmenováno podle naší řeky
Jizery, která vyvěrá na úpatí nejvyšší hory na české straně, Smrku, vysokém 1 124 m n.m. Hory mají vcelku nepříznivé podnebí, vzhledem k proudění vzduchu
mezi Severním a Baltským mořem. Vyznačují se i neobvyklým množstvím srážek. Tato výhoda příznivě ovlivňuje podmínky pro sportovní aktivity, zejména
v zimní sezóně, kdy tyto hory poskytují velké množství kvalitních sjezdovek a vyžití pro milovníky běžek. Jizerské hory jsou součástí Chránené krajinné oblasti od r. 1968.
Mezi nejnavštěvovanejší lyžařská strediska patří Špičák, Bedřichov a Ještěd, na jehož vrcholu je známý televizní vysílač v technicistním
architektonickém stylu. Ještě před výstavbou tohoto vysílače zde stál velký kříž. Ještědské kříže mají svoji dlouhou historii doloženou od r. 1737,
poslední pochází z r. 1990. Jeho předchůdce byl v 80. letech 20. století tajně podríznut, údajně na pokyn dřívejšího komunistického
předsedy Národního výboru v Liberci. Oblast Jizerských hor nabídne návštěvníkům skvělé podmínky jak pro odpočinek, tak i pro sportovní aktivity
v zimním i letním období.
Krkonoše

Krkonošský národní park - KRNAP je biosférickou rezervací organizace UNESCO. Nejvyšší vrchol naší republiky se nachází právě zde - a to hora Snežka
měřící 1 602 m. Pohoří je rozloženo ve výškovém rozpětí od 400 až do 1 602 m nad mořem. Na severovýchodě ČR jsou hranicí právě Krkonoše, které zasahují
i do Polska. Krkonoše jsou hojně využívány turisty a ve velké míře hlavně lyžaři. Vede tudy nemalé množství turistických tras, bežeckých tratí
i sjezdovek, což bohužel nemá příznivý vliv na místní přírodní prostředí. Mezi nejvýznamější střediska tohoto pohoří patří Špindleruv Mlýn, Pec pod
Sněžkou, Jánské Lázně, nebo Vrchlabí. Najdete zde řeky Labe, Bílé Labe, Jizerka, Jizera, Úpa, Mumlava. Mezi přírodní krásy patří i vodopády jako
Labský, Pancavský, Mumlavský, Úpský, nebo vodopád Pudlavy.
Krušné hory

Pohoří Krušných hor se rozkládá podél hranice s Německem, které tvoří souvislé horské pásmo o délce 130 km a průmerné šířce 40 km.
Toto pohoří se začalo tvořit již v prvohorách. Sopečná činnost v těchto dřívějších dobách umožnila Krušným horám výskyt nerostů (kovových rud), léčivých
pramenů, které daly vzniknout postupem času nádherným lázeňským městům. V Krušných horách lze také strávit příjemnou dovolenou jak v letním,
tak i v zimním odbobí, pro sportovně založené je vhodná i cykloturistika. I pěšky se dá navštívit spousta krás těchto hor. Mezi nejznámější
turistické oblasti patří: Boží Dar, Klínovec, Jáchymov, Cínovec, Telnice, Kraslice a mnoho dalších.
Nejvyšší hora je Klínovec s nadmořskou výškou 1 244 m.
Lužické hory

Lužické hory, které nepatří mezi ta větší u nás, leží mezi Děčínem a Libercem. Malá část pohoří na území Německa se nazývá Žitavské hory.
Geologicky je toto pohoří tvořeno protáhlými hřbety a výraznými kuželovitými vrchy. Dříve byla na četných místech hor v malém měřítku prováděna těžba
železné rudy, mědi, olova a zinku s příměsí stříbra. V Lužických horách se vyskytuje řada ohrožených rostlin a stromů, v němž převažují původní
porosty buku. Typickým prvkem Lužických hor je lidová architektura. Původním typem je roubený dům s podstávkou a malými dělenými okny, se sedlovou
střechou a hrazením. Přestože Lužické hory nejsou příliš vysoké, tvoří i tak významné klimatické rozhraní, oddělující rovinaté kraje Severního Německa
a Polska od vnitrozemí Čech. V zimním období jsou hory bohaté na sníh. Luž - 793 m je nejvyšší hora, podle které je také celé pohoří pojmenováno.
Orlické hory

Chko Orlické hory svou rozlohou sice nepatří k těm největším, výměra oblasti činí 204 km2, ale rozmanitostí přírodních krás a širokým spektrem
kulturních památek se řadí k pozoruhodným místům naší republiky, které mnozí doporučují navštívit. Většina plochy je zalesněna jehličnany, na hřebenech
se uchovaly bučiny. Nejvyšším vrcholem je Velká Deštná se svými 1 115 m. Hřeben a jihozápadní svahy jsou bez porostu v důsledku působení dálkových emisí.
Zdejší brázdou protéká řeka Divoká Orlice, tvořící pohraniční linii dlouhou 29 km od Trčkova až po Zemskou bránu. K lehce naučnému poznání místní
přírody pro turisty v Orlických horách slouží početné naučné stezky. Celým pohořím se rozprostírá pás opevněných budov stavěných před druhou světovou
válkou na obranu Československa před útokem fašistických Němců.
Šumava

Šumavské pohoří je jedno z nejstarších v Evropě s nejvyšším vrcholem Plechý - 1 378 m na našem území, pričemž celoplošně nejvyšším vrcholem
je bavorský Velký Javor s výškou 1 456 m nad mořem. Je tvořeno horninami prvohor, zejména žulami, rulami, aj. Je to pohoří zalesněné,
kopcovité s velkými náhorními plošinami a údolími toku Křemelné a Vydry. Pohoří Šumavy při jihozápadní hranici České republiky
s Německem a Rakouskem bylo v r. 1991 vyhlášeno za národní park. Mezi všemi národními parky u nás je Národní park Šumava svými 69 030 ha
rozlohou největším. Pro svoji polohu a zachovalost přírody a vodních zdroju je Šumava často známa jako evropské zelené plíce. Území Národního Parku
Šumava obsahuje i různá přírodní společenstva, která je potřeba důsledně chránit. Jako například poslední zbytky pralesu v ČR, ledovcová jezera
a jiné.
Vysočina

Vysočina rozděluje obě historické země České republiky. Vysočina nepatří mezi zrovna teplé oblasti u nás, průměrná roční teplota se pohybuje od 5 - 7 stupňů Celsia. Postupem času se oblast měnila, na rozčleněné táhlé kopce, údolí a velké množství lesů a hájků. Na Vysočině najdete nemalé množství památek, z nichž tři, centrum Telče, klášterní kostel na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou a Židovská čtvrť a bazilika svatého Prokopa v Třebíči, patří mezi světové kulturní dědictví UNESCO. Kraj Vysočina leží v samém středu České republiky, tvoří jej Českomoravská vrchovina. Turisté zde naleznou i dvě chráněné krajinné oblasti - Žďárské vrchy a Železné hory.